Zdravím tě,

věz, že ses právě zatoulal na můj soukromý web, kde bych ti rád představil vše, co se mi honí hlavou, nebo co dělám. Je toho docela hodně (zvlášť toho prvního), ale v první řadě jsou to mé povídky.

 

 

Po roce pauzy jsem se rozhodl opět přihlásit do literární soutěže Daidalos, kterou pořádá časopis XB-1. A musím s uspokojením konstatovat, že jsem se dostal do finále! Vzhledem k tomu, že jsem poslal povídky dvě, mám radost dvojitou, protože se umístily obě. Pravda, ocenění jsem si tentokrát sice neodnesl, ale za dostatečnou odměnu považuji už to, že se k vám čtenářům mé duševní zvratky dostanu na stránkách právě takového časopisu, jakým je XB jednička. 

Pokud bych je měl představit, tak první z nich se jmenuje Vítr. Měla být v soutěži už v roce 2017, ale byla trochu dlouhá, takže jsem ji odložil a uvažoval, co s ní. Letos se ale změnila pravidla, včetně rozsahu, takže nezbývalo než ji vytisknout a vesele poslat.

Vítr je spíše fantasy příběh s nádechem historické fikce a pojednává o kmeni pastevců žijících odloučeně od civilizace kdesi hluboko v arabské poušti. Náhodný cestovatel, který se ocitne nedobrovolně v jejich vesnici, si záhy všimne, že se tu děje něco zvláštního a pustí se do pátrání, které ho málem stojí život. Nakonec odhalí, že lidé tu střeží poklad nevyčíslitelné hodnoty, který jim však přináší jen utrpení a strach.

Mladý cizinec má však také své tajemství. Zdá se, že když si všichni vyjdou vstříc, věci se dají do pohybu, jako hnané pouštním větrem.

 

Druhá povídka s názvem Moon Raven je z šuplíku se štítkem sci-fi, ve které se moc často nehrabu. Přiznám se, že po technické stránce byste tam našli dost logických nesrovnalostí, ale nápad jsem chtěl zpracovat a přitom nezabřednout do složitých technických úvah. Věřím, že příběh je natolik zajímavý, že mi nějaký ten nesmysl odpustíte.

Moon Raven je název vesmírné bojové lodi „jednoho muže“. Vše je plně automatizováno, takže stačí jediný člen posádky – kapitán, pilot a údržbář v jedné osobě. Vyspělá technologie se stará o vše důležité, od provozu stroje, až po bojové operace... tedy stara by se, kdyby existovala. Nejde totiž o reálný kosmický koráb, ale jen velmi propracovanou počítačovou hru. Hlavní hrdina Hynek ji hraje dobře, vášnivě a dlouho. Těší se z narůstajícího konta kreditů a stále složitějších a zajímavějších levelů. Přitom si však nevšímá, že svět kolem něj se začíná chovat podivně.

 

 

Mimo soutěžích povídek ale pochopitelně píšu i své internetové projekty. Momentálně například na stránce dracisvet.cz běží seriálová povídka Služba vlasti.


 

Neuvěřitelné se stalo skutkem. 

Má povídka zabodovala v soutěži Daidalos 2016!